Info / Průvodce

Radon v Česku: podloží, dům a proč záleží na patře

Radioaktivní plyn, který nevidíte ani necítíte, a přesto se mu v Česku připisuje víc úmrtí než dopravním nehodám.
Zhruba každý čtvrtý Čech bydlí v oblasti s vysokým radonovým rizikem — a devět z deseti lidí si to nezměří.

AtlasVeri · zdroj dat: ČGS (radonový index a měření), SÚRO, ČSÚ · aktualizováno 09/2026

Co je radon

Radon je přírodní radioaktivní plyn. Vzniká rozpadem uranu, kterého je malé množství úplně všude v horninách a půdě. Nemá barvu ani zápach — jediný způsob, jak zjistit, kolik ho máte doma, je změřit.

Sám o sobě rychle mizí (poločas rozpadu necelé 4 dny), ale při rozpadu vznikají pevné částice, které se drží na prachu, vdechnete je a usadí se v plicích, kde dál ozařují tkáň.

Proč se o něm mluví

Radon je po kouření druhá nejčastější příčina rakoviny plic. V Česku se mu podle Státního ústavu radiační ochrany připisuje kolem 900 úmrtí ročně — víc než dopravní nehody. Riziko roste s dobou strávenou v ozářeném prostředí a u kuřáků se násobí.

Podloží není totéž co dům

Tohle je nejčastější nedorozumění. Existují dvě různá čísla a snadno se pletou:

Vysoký index a stará netěsná stavba na desce = obvykle vysoká naměřená hodnota. Vysoký index a novostavba s protiradonovou membránou = zpravidla v pořádku. A naopak — i na pozemku s nízkým indexem může konkrétní puklina pod domem hodnotu vyhnat nahoru. Index je odhad rizika, měření je fakt.

Jak je na tom Česko

Radonový index pozemku má tři stupně. Podle dat České geologické služby vychází rozdělení takto:

Proč záleží na patře

Radon přichází ze země, takže je ho nejvíc tam, kde je dům v kontaktu s podložím:

• Suterén a přízemí — nejvyšší koncentrace, tady se detektor umisťuje
• 1. patro — obvykle výrazně méně, často pod polovinou přízemí
• Vyšší patra — zpravidla zanedbatelné

Proto je byt ve 4. patře panelového domu z hlediska radonu skoro vždy v pořádku, zatímco přízemní rodinný dům na žulovém podloží je kandidát na měření.

Kde je radonu nejvíc

Podle podloží (geologie)

Radon tlačí nahoru krystalické horniny bohaté na uran a některé břidlice:

• Středočeský pluton — Sedlčansko, Příbramsko, Voticko, Neveklovsko: rozsáhlé žulové masivy, klasická radonová oblast.
• Vysočina — Třebíčsko, Velkomeziříčsko, Žďársko: žula a syenit prakticky pod celým krajem.
• Barrandien u Berouna — Koněprusko, Liteň, Suchomasty: černé bituminózní břidlice s vysokým obsahem uranu.
• Krušnohoří a Jáchymovsko — historický rudný revír, uranové žíly přímo pod městem.

Podle naměřených hodnot v domech

Obce s nejvyšším obecním průměrem naměřené objemové aktivity radonu (Bq/m³, referenční úroveň je 300):

Jde o obecní průměry — v každé z těchto obcí jsou i domy hluboko pod limitem a jiné násobně nad ním. Právě proto se měří konkrétní dům.

Co se s tím dělá

Měření. Jednoduchý detektor na 2–3 měsíce v topné sezóně, stojí pár stovek; SÚRO nabízí i dotované měření. Nad 300 Bq/m³ se doporučuje zásah.

U novostaveb je radonový průzkum pozemku povinný a podle výsledku se volí protiradonová izolace nebo aktivní odvětrání podloží.

U stávajících domů pomůže utěsnění prostupů a prasklin v základech, zvýšené větrání, v horších případech odvětrávací systém pod základovou deskou.