Info / Datový přehled
Kde v Česku nejvíc a nejmíň prší
Šumava a Jizerské hory dostanou ročně skoro 3,3× víc deště a sněhu než Žatecko — nejsušší kout republiky, ukrytý ve srážkovém stínu Krušných hor.
AtlasVeri · zdroj: mřížková srážková data ČR, dlouhodobý roční průměr
Nejdeštivější místa
| Místo | Srážky (mm/rok) |
|---|
| Modrava (Šumava) | 1 534 |
| Prášily (Šumava) | 1 472 |
| Srní (Šumava) | 1 443 |
| Rokytnice nad Jizerou (Krkonoše) | 1 430 |
| Špindlerův Mlýn (Krkonoše) | 1 381 |
| Bílý Potok (Jizerské hory) | 1 367 |
| Železná Ruda (Šumava) | 1 364 |
| Kvilda (Šumava) | 1 355 |
| Albrechtice v Jizerských horách | 1 350 |
| Dolní Morava (Kralický Sněžník) | 1 332 |
Nejsušší místa
| Místo | Srážky (mm/rok) |
|---|
| Praha (centrum) | 468 |
| Chbany (Žatecko) | 469 |
| Kadaň (Žatecko) | 471 |
| Rokle (Žatecko) | 476 |
| Březno (Žatecko) | 476 |
| Staňkovice (Žatecko) | 477 |
| Žatec | 478 |
| Nové Sedlo (Žatecko) | 479 |
| Libočany (Žatecko) | 479 |
| Libědice (Žatecko) | 481 |
Nejdeštivější místo (Modrava, 1 534 mm/rok) dostane 3,3× víc srážek než nejsušší (Praha, 468 mm/rok). Celostátní průměr je zhruba 685 mm/rok.
Nejvyšší srážky logicky padají na horské hřebeny obrácené k vlhkému západnímu proudění — Šumavu, Krkonoše a Jizerské hory. Nejnižší srážky má naopak takzvaný srážkový stín Krušných hor na Žatecku a Lounsku: hory zachytí vlhkost z převládajícího proudění dřív, než se dostane dál na jihovýchod, takže v jejich závětří prší podstatně méně. Praha je v podobné pozici — leží v mělké kotlině obklopené vyššími pahorkatinami, která srážky rovněž omezuje.
Co to znamená pro nemovitost
Vyšší dlouhodobé srážky znamenají víc vlhkosti kolem stavby (nároky na hydroizolaci a odvodnění), rychlejší opotřebení fasád a střech, ale taky lepší podmínky pro zahradu a vsakování dešťové vody. Nižší srážky naopak snižují riziko přemokření pozemku, ale v suchých letech zvyšují tlak na zálivku zahrady a mohou souviset s nižší vydatností mělkých studní.